出典:Wiktionary
Borrowed from Ancient Greek ὀρφώς (orphṓs, “dusky grouper”).
Second-declension noun.
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | orphus | orphī |
| Genitive | orphī | orphōrum |
| Dative | orphō | orphīs |
| Accusative | orphum | orphōs |
| Ablative | orphō | orphīs |
| Vocative | orphe | orphī |